Celá tato akce vznikla na popud našeho kamaráda (horobraníka Polabana), kterého už nebavilo jezdit po jeho domácím revíru a sbírat kopce v podobě 200 až 350 bodů. Rozhodl se tedy, že uspořádá tento výlet u nás na severu. Samozřejmě se mu nechtělo absolvovat celou trasu samotnému a tak si na pomoc přizval své liberecké kamarády. 

 Čekala na nás pořádná porce kilometrů vedoucí přes Ještědsko-kozákovský hřbet. Počasí a příroda si pro nás nachystali velikou podívanou v podobě námrazy, která zkrášlila vše okolo. 

Start celé trasy začínal v Jitravě odkud jsme začali pěkně z ostra stoupat až na Jitravský vrch, kde jsme se následně napojili na červenou hřebenovku.

Další úsek se nesl ve stylu "mírný stoupák, skoro rovina", takže každé pohodové klesání bylo po zásluze odměněno drsným krpálem. 

Náladu nám to ovšem nezkazilo ba naopak, protože nás celou cestu Polaban krmil svými veselými historkami ze svého nížinového hor

Mezi jednu z nejvtipnějších patří ta, kdy se vracel z jednoho polního kopce přes parádní oranici. Jeho boty na konci výletu vážili zhruba o 10 kg více a čekala ho navíc ještě jízda autem zpět domů. Takže rychlé řešení bylo na snadě. Do akce přišli dvě staré reflexní vesty, které použil jako návleky, aby si neušpinil svůj interiér. Za mě palec nahoru za improvizaci. 

Mezi hlavní body celé trasy nemohl samozřejmě chybět Ještěd, ze kterého jsem kluky protáhl mojí oblíbenou trasou. Jak jinak než přímo přes suťovisko. Přeci nepůjdeme dolů po silnici. 

 Cílový úsek vedl po hřebenu, takže nás už žádné dramatické převýšení nečekalo. Všichni už jsme se těšili do cíle, kde nás čekalo velmi milé překvapení, o kterém jsme do této chvíle nevěděli. I v této nejisté době, se našlo jedno pohoštění, které mělo otevřeno. Takže jsme mohli na Javorníku u Obřího sudu doplnit síly velkolepou svačinkou.  

Myslím, že k nám na sever Polaban zase brzy zavítá, protože za tento výlet nasbíral čtvrtinu bodů svého dosavadního skóre.



Horám zdar
James