Ke konci roku 2022 jsme se my (Já, Mykas, Mako88 a Gábi) z Tygří smečky dohodli se skupinkou z Kopřivnice (Kipki, Doyle, Siuška a Bubulen), že jeden měsíc v příštím roce uskutečníme skupinovou horovýzvu. Výběr měsíce padl, zcela logicky, na květen (dlouho světlo, před prázdninami, atd.). Ale o tom tento příběh není.

Proto jsem si od začátku roku 2023 nechával všechny kopce v okolí Liberce na květen. Jediný kopec, který jsem si zalogoval, byl ten můj – Panenská Hůrka a to po silvestrovské půlnoci. Na lednovém srazu horobraní v penzionu Poslední míle na Žďárku Patrik promítal statistiky za celou dobu horobraní. Kdysi jsem uvažoval, že bych udělal nejvíce výstupů za den, což měl v lednu Železný_koleno 2 a to 70, jenže jsem už věděl, že Mako88 chystá něco většího, takže jsem to už zavrhl a zalíbila se mi statistika poštu výstupů za měsíc, která byla na čísle 376 a to od Mount.miguela, takže jsem se rozhodl, že tuto budu chtít posunout a to rovnou na 500 výstupů. Spočítal jsem si, že to je zhruba 16 výstupů na den.

Květen jsem symbolicky zahájil na hradu Bezděz, který jsem zalogoval 1.5.2023 v 00:00 hodin a k tomu všemu mi svítil měsíc. A pak jsem dal pár menších okruhů, protože jsem měl jít od 6:45 hodin do práce, tak jsem nechtěl být hned po prvním dni na nule. Nakonec z toho bylo krásných 25 kopečků ze kterých mi v hlavě utkvěl Svojkov, kde jsem okolo 2:00 hodiny vyplašil mládež ve značně posilněném stavu, která hlídala májku a málem mě zlynčovala, ale včas jsem jim vysvětlil, že jsem pouze ,,noční turista,,.


Dále následovalo pár menších cyklovýletů a 5.5.2023 jsem v 2:30 hodin vstával a vyrazil na sraz, který pořádala Bubulen, do Hostýnek, kdy jsem měl v plánu objet 51 kopců v Hostýnkách. V Hostýnkách jsem mohl pobýt 4 dny a tak jsem během nich chtěl splnit Hostýnského horala, když jsem se na to připravoval, tak se to zdálo nemožné, nebo aspoň velmi obtížné. Před začátkem května jsem byl u kamaráda, kde jsme popíjeli a tam mě napadla ,,skvělá,, myšlenka, že bych část horala (napravo od Vsetína) mohl dát na kole, takže jsem druhý den začal plánovat, kdy jsem zjistil, že se blížím i k 50 vrcholů, takže rovnou bych mohl splnit i tuto výzvu, takže nakonec z toho bylo 51 kopců na 110 km.



Do místa startu – Bystříčka, jsem dorazil v 6:15 hodin, oblékl jsem se, vyndal kolo a vyrazil na lov. Celou dobu jsem měl v hlavě, že se musím šetřit, protože většinou jezdím dost silově a to by mě zničilo. Ihned jsem začal stoupat na hřebenovku a asi po 1,5 km jsem musel další 1 km kolo tlačit. Hlavou mi proběhlo, že to začíná brzy. Poté se to vyrovnalo a mírným stoupáním jsem pokračoval dál. Původní plná byl, že bych to měl zvládnout za max. 12 hodin, takže jsem nebral ani světla. Nakonec z toho bylo 50 kopců, (jeden jsem vzdal) z toho 7 do horala, 115km ze kterých jsem asi 15 km kolo tlačil, což je horší, než jít bez kola, a nastoupal jsem 3681 metrů. Tak jsem dojížděl za tmy s časem 14:16 a průměrnou rychlostí 8,1 km/h, takže z posledního kopce jsem kolo musel tlačit a svítit si mobilem, protože cesta nebyla zrovna ideální. Příjezd k autu byl pro mě už vysvobození a pak jsem už jen pokračoval s menší zajížďkou (pro dalšího horobraníka) do penzionu Pod Kyčerou, kde byla zábava v plném proudu. Následující dva dny jsem se zúčastnil společných výletů, kdy druhý jsem si protáhl, abych měl další kopec do horala a na pondělí mi už jich moc nezbylo, takže jsem si ráno zajel na hrad Lukov a poté si dal 50 km trasu na kole, abych odlovil zbylé dva (Křížový a Sýkornici) a horal byl můj. Na srazu jsem se dozvěděl, že bodový rekord za měsíc je 225 tis a drží jej Advisor s Goldie, takže jsem si to propočítal a zjistil, že tento bych měl překročit, takže další motivace - posunutí hranice pro další nadšence. 


Následující den jsme se s Mykasem domluvili, že půjdeme Beskydy, kdy vyrazíme na Pustevny a posbíráme kopce v okolí. Spát jsme mohli ještě v penzionu Pod Kyčerou a zatím co já jsem už byl od 16ti hodin v penzionu, tak Mykas ještě procházel svojí dlouhou trasu, ze které přijel až někde o půlnoci. Takže jsem měl dost času připravit trasu na další den.

V úterý 9.5. Nám opět přálo počasí a tak jsem se přesunuli do místa startu – Kunčic pod Ondřejníkem odkud jsme vystoupali na Malou Stolovou, byl to pořádný stoupák, ale dali jsme to. Cestou do Kunčic jsme nechali druhé auto v sedle na Pinduli. Tato trasa byla opět nádherná a nebýt naší výzvy, tak bych si ji jen tak neprošel – prohlídka kaple na Radhošti, samozřejmě pivo Radegast, Pustevny a další pěkné vrcholy s výhledy. Nakonec, ještě, než jsme se rozdělili a jeli si každý svou cestou, jsme se odměnili výborným bramborákem ve vyhlášené restaurace Maralák v Kunčicích.


Poté jsem pokračoval za mamkou k Žamberku, kde jsem pouze přespal a druhý den si dal přechod Orlických hor z Olešnice v Orl. horách na rozcestí pod pevností Hanička. Opět krásné počasí a trasa. V dalších dnech následoval cyklovýlet v Kryšných horách v okolí Cínovce, přechod Ještědsko-kozákovského hřbetu, přechod Krkonoš z Pomezních boud do Vrchlabí a výlet do Sowiech Gór v Polsku, kam jsem opět odjížděl ve 3 hodiny ráno, poté absolvoval 57 trasu, během které jsem odlovil 48 kopců a následovala 3 hodinová cesta zpátky domů. Zde mě asi od 30 km začala pobolívat pravá noha, kdy jsem ze zkušenosti myslel, že se my vrací zánět okostnice, ale s přibývajícími kilometry se to zhoršovalo a poslední kilometry jsem sotva šel, hlavně z kopce to byl problém, když jsem na konci sundal pravou botu, tak jsem zjistil, že mám nateklý kotník. Druhý den jsem nemohl pořádně chodit, takže moje pokračování bylo ohroženo, kdy jsem byl rozhodnutý, že pokud se to v pondělí ráno nezlepší, tak budu muset do nemocnice. Nakonec to vše dobře dopadlo a v pondělí to bylo lepší, takže jsem si zajel pouze pro bandáž na kotník a odpočíval. Následující den jsem si dal pouze 7km výlet, abych nohu vyzkoušel a vypadalo to dobře, takže jsem dále mohl pokračovat, kdy jsem lovil v blízkých Jizerských horách a Krkonoších.



Poslední víkend v květnu, jsme měli jet, jako skupina, do Lužických hor, kde jsme chtěli přespat venku a plnit horala. Nakonec Gábi nemohla a tak jsem se v pátek v 21 hodin rozhodli (Já Mykas a mako88), že pojedeme na Broumovsko, kde jsme si dali etapu v Polsku a po přespání ve stanu, mimochodem v místě, kde povede budoucí D11, jsme v neděli šli etapu, kterou nám jednou doporučil Hady, s výstupem na Královecký Špičák, kde jsme si splnili srdíčkovou výzvu. Ironii bylo, že jsme po pár kopcích zjistili, že tuto trasu jde i Kipki se Siuškou, akorát se startem z jiného místa a stejným směrem, takže jsme se nepotkali.


Celý květen jsme s Makem88 zakončil ,,královskou etapou Jizerskými horami, kdy jsme dali 60 km a šli jsme ze Szklarské Poreby do Hejnic (Wysoki Kamien, Stóg Izerski, Smrk, Paličník, Jizera, Černá hroa, Holubník, Ptačí kupy a Ořešník, kam jsme dorazili akorát na západ slunce). Dalo nám to krásných 28 kopců.



Poté jsem se podíval na body za měsíc, kdy jsem zjistil, že mi chybí necelá tisícovka bodů do rovných 400 tisíc, takže jsem si poslední den naplánoval kopce tak, abych to zarovnal a symbolicky jsem chtěl květen zakončit na Troskách. Vzal jsem děti, aby se podívali na sysly do teritoria Mykase, na Radouč, když jsem je zalogoval, tak jsem zjistil, že mi to dalo dvojnásobný počet bodů. Další kontrolou jsem zjistil, že stejný problém mám u Bezdězu a tak jsem napsal Patrikovi a ten mi to v rychlosti odmazal, jenže jsem si nevšiml dalších kopců, které byly za dvojnásobek a tak mi chybělo něco přes dva tisíce bodů. Bylo už 16 hodin odpoledne a já v rychlosti hledal kopce, tak abych to zarovnal a mohl ukončit na Troskách. Rodinku jsem hodil domů a hned vyrazil. Po zalogování dalšího kopce jsem zjistil, že se mi k němu opět přičetlo 256 bodů, což je výška Radouče. Toto jsem ani já a Patrik nechápal a tak jsem se musel rozhodnout jaký kopce dát a nakonec jsem plán opět změnil a dopočítal to tak, aby to bylo na webu rovných 400 000 tis, protože i v aplikaci se mi to zbláznilo. Si člověk říká, zrovna poslední den. Naštěstí jsem objevil kopec s potřebnou výškou a nebyl tak daleko od Trosek. Pípnutím Trosek to pro mě vše skončilo.


Nakonec mi těch 400 000 bodů stačilo na druhé místo, kdy mě v tomto souboji překonal Kipki a to 31.5.2023 v čase 20:05 hodin, tímto mu gratuluji k prvenství. 

Pro další, kteří by si to chtěli vyzkoušet, tak je k tomu potřeba hlavně čas a to nejdůležitější je chápavý partner. Tímto bych chtěl své ženě poděkovat, že to se mnou zvládla a byla mi oporou.

Na závěr pár statistik:

Nachozeno 534 km, při kterých jsem nastoupal 21265 m a odlovil 344 kopců.

Najeto na kole 489 km, při kterých jsem nastoupal 12756 m a odlovil 187 kopců. 

117 kopců v Polsku, 14 kopců v Německu a zbytek v ČR, nafoceno 856 fotek 

Shodil jsem 5 kg a 4,5 % tuků, naopak jsem nabral 3% svalů.