Ahoj "kopečkáři",

rád bych se s vámi podělil o mojí procházku Prahou.

Dne 16.1.2021 jsem jel se svou drahou polovičkou do Prahy a já měl cca 9 hodin času. Nejsem z těch, co by si sedli do kavarny a čekali, hlavně to ani v téhle době moc nejde :-)

Tak jsem si den předem načrtnul menší procházku s cílem 6ti kopečků a pár kešulí.

Svou trasu jsem započal z Wenzigovy ulice a šel směrem na výhled na Nuselský most. Kolem hradeb jsem se dostal dolů na ulici Na Slupi. Albertov jako takový mám již z mého dřívějšího studia biologie prochozený, ale opravené hradby a cesta na Vyšehrad mě nějak minuly. Každopádně super zážitek.

Cestou na Vyšehrad, jak už to bývá, na mě přišla potřeba. A co teď, kvůli pandemii skoro vše zavřené, ale nahoře hned vedle basiliky sv.Petra a Pavla byly jedny veřejné otevřené. Neštěstí zažehnáno a já mohl pokračovat v naplánované trase.

Loguju první vrcholek - Vyšehrad.

Všude plno rodičů s dětmi na sáňkách a bobech. Jak tak jdu, řekl jsem si, že mám za sebou cca ⅕ trasy, a že by bylo dobré si napojit mobil na powerbanku, aby mi to cestou nechcíplo. Následující zjištění zapomenutého kabelu v autě ve mě vyvolalo rozpaky. Mám se vrátit a nebo to risknout? Dal jsem mobil do ultra úsporného režimu, vypnul hledani kesek a pokračoval dál vstříc vrcholkům. Cesta za dalším kopečkem vedla pres Podolskou ulici, kde se mi nabídl pěkný pohled na Podolskou vodárnu.

A už zase stoupám do kopečku a po schodech s cílem vrcholku - Kavčí hory. Opět rodiče s dětmi dovádějící na svazích, hned bych se přidal :-)

Navštívil jsem i vyhlídku na Plavecký stadion.

Pokračuji dál s obavou o výdrž baterie v telefonu. A zase schody, ale směrem dolu to jde hladce, jen někde to pěkně klouzalo. Vydávám se proti proudu Vltavy až na úroveň čerpací stanice, kde mě čekají, jak už asi tušíte, další schodyyyy. Na vrcholu Dobeška mě čekala pěkná dřevěná rozhledna.

No nic, čas, zima a baterie je proti mě, musím dál… Scházím Starou cestou opět k Vltavě, kde už vyhlížím Barandovský most,přes který se posléze dostám na druhý břeh. Napojuji se na zelenou turistickou, která mě vede pro mne nevídanou scenérií viaduktů. Následuje další dilema, a to jakou cestou směrem na Děvín. Po cyklo silnici nebo cestičkou nad Hlubočepskýma plotnama. Vyhrála cestička, ikdyž v jednom úseku jsem pěkně klouzal po skalách jak kamzík. Hurá, vrchol Děvín na dohled s opět krásným výhledem. Loguju a spěchám dál cestou, vedoucí k vodárenské věži Děvín. Cestou míjím běžkaře, běžce, rodiny s dětmi na bobech, prostě ideální den na vyvětrání se.

Nacházím se v oblasti Dívčí hrady a přede mnou je mini údolíčko. Překonávám most přes železnici a mířím k dalšímu vrcholku - Brabenec. Loguju ze silnice, neboť se mi do toho houští upřímně moc nechtělo.

A už zase spěchám dolu z kopce kolem židovského hřbitova a navazuji na schody Koulka směrem ke smíchovskému nádraží. Odbočuji na Radlickou, kterou přebíhám u tramvajové zastávky a vyhlížím schodiště směrem na Paví vrch.

Úzkou cestičkou se dostávám ke Krulišově vile, kde nalézám opřenou, zasněženou koloběžku Lime-S, mimo koridor použití. Fotím a odesílám info mailem. Dostávám se na samý vrchol Pavího vrchu s nádherným výhledem. Stav baterie v telefonu klesl pod 30%, musím se ubrat k autu na Wenzigovce, kde na mě čeká zapomenutý kabel.

Scházím do parku Santoška, cestou svačím a přibližuji se ke Smíchovské lávce, kterou přecházím a snažím se dostat uličkama k Vyšehradskému železničnímu mostu.

Začíná ze mě padat nervozita z vybité baterie, neboť odsud už k autu přes Albertov a schody Ke Karlovu trefím.

Parádní okruh, plný schodů a zajímavých zákoutí.

Celý okruh mi změřila apka 18,5km za 4h 18min, baterka 20% :-)