Po letních prázdninách je čas vyrazit levnou letenkou z Vídně směr moře, tentokrát jsme vybrali ostrov Ibiza. Ostrovy na vandrování jsou nejlepší, není tam tolik baráků a příroda kolem moře je mnohem více opuštěná, původní a surová. "Na těžko" to opravdu moc není, protože levná letenka zahrnuje jen malý batoh a když do něj nacpeš spacáček, hamaku, tepláky a triko s láhví na vodu, už se tam moc nevejde.

11ti denní putování započalo hned z letiště Eivissa pěšky k moři směr západ. Čekalo nás první spaní "v keři", večer vypadal trochu tajemně a na stálé přistávání a odlety letadel je potřeba si trochu zvyknout :-)

Na ostrově je velké plno vrcholů, ale jen 9 z nich je označeno v Horobraní. A z toho 4 jsou na přilehlých ostrůvcích. Ano, šli jsme s tím, že prostě na nějaký doplaveme, nebo si půjčíme loď nebo něco vymyslíme, jako: "dobrý den, pořebovali bychom si na chvíli půjčit vaši nafukovačku, nám se nevešla do batůžku.." Jenže nic takového se nám bohužel nepovedlo. Ale alespoň 4 na Ibize jsme dali. První byl za svítání, nejvyšší kopec Ibizy: Cap de Talaia (476m) 

Pobřeží je krásné, kamenité i písčité, voda úžasná. Lidí málo. Toto je první kopec (ta hromádka obklopená mořem), který se nám nepodařilo zdolat. Picatxo des Migjorn (382 m). I kdybychom na něj nějak doplavali s mobilem v sáčku, bez bot by to byl očistec a s botami se zase blbě plave. A vlastně bych tam já ani nedoplavala. A půjčovna loděk, šlapadel prostě nikde :-) ááá :-O

Další už jsme viděli z dálky, dlouhý, placatý, nízký, ale zase, něco jako šlapadla nikde :-) es Torrió (69 m)

Nejvíc jsme se samozřejmně po ostrově pohybovali pěšky, ale opět jsme zkusili stopem a vždy se podařilo. Je to potěšení, lidé jsou milí a vztřícní. Příroda krásná i když Mallorcu loni taky "na těžko" jsme vyhodnotili jako krásnější. Doporučuji na čundrování všechny její opuštěné části.

Toto je kopec, který v Horobraní není, ale vylezli jsme si na něj před svítáním a stálo to za to. Capella de sa Talaia (136m) na západě ostrova nad Sant Antoni de Portmany. Kousek od pořádného supermarketu, kde se dalo nakoupit konečně trochu levněji. Nacpali jsme břicha a putovali dál..

Ke konci už jen autobusem na východní část ostrova a 3 kopečky kolem Santa Eulária des Riu. Jeden s kostelíkem ve městě a dva na porostlém vrchu nad ním.

Ibiza má opravdu kouzelné pláže, zákoutí a útesy, ale nejlepší je sem jet mimo sezónu, to se dá najít i plno úplně upuštěných míst... Kopečkům 3× zdar :-)