Po loňském letním přechodu Stubaier Höhenweg (spojeno s kompletací výzvy Horská postupka) jsme si letos s Lídou chtěli naplánovat nějaký „přechůdek“ v Ӧtztalu. Bohužel se mi nepodařilo najít volné termíny na horských chatách tak, aby se nám noclehy navazovaly. Díky tomu jsme zvolili ubytování v Söldenu a jednodenní výlety. Hned první 2 dny po příjezdu byla předpověď počasí hodně dobrá, a tak jsme se vydali na okolní třítisícovky.
Urkundholm a Wildes Mannle z Ventu
Začínáme ve Ventu a úvodní výškové metry zdoláváme pomocí
lanovek Wildspitze (starší otevřená „dvojsedačka“...) a Wildes Mannle
(šestisedačka). Od horní stanice lanovky míří dost lidí na nedalekou třítisícovku
Wildes Mannle. My ale máme jiné plány... Nejdříve prudký výstup k chatě Breslauer
Hütte a od ní je to pak cca hodina na vrchol Urkundholm (3134 m). 
Je zajímavé,
že podle místních se vrchol jmenuje Urkundholm, ale v Horobraní je název
Urkundkolm. V každém případě máme prvního „žluťáska“ a 500 výškových metrů.
Na vrcholu poklábosíme s dalšími dvěma turisty a kocháme se neskutečnými
panoramaty. Stejnou cestou sejdeme k chatě a od ní pokračujeme v sestupu
až k potoku Rofenbach. Od potoka, napájeného z ledovce Rofenkarferner
se trasa pořádně zvedá. Stoupání končí zajištěným úsekem, po jehož zdolání
zbývá jen pár set metrů vesměs po kamenech k vrcholu Wildes Mannle (3019
m). 
Výhledy opět úžasné, celkový dojem trochu kazí žhnoucí sluníčko, které
pořádně ubírá síly. Sestup k horní stanici lanovky není nic moc – dost
strmé, klouzavý drobný štěrk a písek, úseky zajištěné ocelovými lany jsou
příjemným zpestřením. Lanovkou do Ventu, busem do Söldenu a zasloužený
odpočinek...
Okruh od ledovce Rettenbachgletscher (Rettenbachferner)
Jako výchozí (i koncový) bod jsme zvolili parkoviště u
ledovce Rettenbachgletscher. Už výjezd ze Söldenu busem po Ӧtztaler Gletscherstraße
na toto parkoviště je zážitek. Čeká na nás okruh přes 2 sedla (zajištěno lany a
řetězy), 3 vrcholy a zbytky sněhových polí. Začínáme do kopce, nejdříve mírně,
potom stále více strměji, nakonec slušným „kamenolomem“ až pod sedlo u vrcholu Nördlicher
Polleskogel. Tam začíná část zajištěná řetězy, a to nás baví. 
Bez problémů
tento úsek zdoláváme, zalogujeme Nördlicher Polleskogel (3032 m) a kocháme se
výhledy do údolí Pitztal. Dále po hřebínku k vrcholu Pollesfernerkopf
(3015 m) a následuje delší sestup po Franz-Auer-Steig. Posvačíme a zase nahoru
směrem k sedlu Pitztaler Jöchel. Přes několik sněhových polí a na konci
opět zajištěný úsek, tentokrát ocelovými lany. Kousek před sedlem zalogujeme Pitztaler
Jochköpfle (3023 m) a v sedle opět „kochačka“ neskutečnými výhledy na
okolní ledovce, vrcholy, jezera, ...
Ze sedla už je to jednoduché – pár lan na skále, zábavný „sešup“ po sněhových polích. Cestička je vcelku vyšlapaná a povrch měkký, proto pohoda. Za jiného počasí nebo v jinou dobu by mohla být situace dost odlišná. Zbývá už jen trochu nudný konec po širokých cestách zpět na parkoviště. Pokud vám nevadí zajištěné úseky a máte na skále jistý krok, vřele tento okruh doporučuji.
