Něco v tom přeci musí být. I vy, kteří pojmenováváte své patronské kopce, máte k tomu názvu určitý důvod. Ať již je jakýkoliv. Pro tuto chvíli jsem vybrala jen názvosloví pro pár pohoří.

Osidlování prostoru dnešní České republiky postupovalo proti proudu řek z nížin do hor. Z pohledu obyvatele nížin byly hory daleko a bez zvláštního významu. Proto je lidé buď nepojmenovávali vůbec, nebo jen obecně jako hory.

Beskydy – dlouho se o původu názvu diskutovalo a byla předložena různá vysvětlení možného významu. Nejrozšířenějším je téměř doslovný rozbor Beskyd jako chudé půdy bez živin, tedy ‚bez kydů‘. To je samozřejmě lidová etymologie, která nemá se skutečným významem slova nic společného. Jako nejpravděpodobnější se jeví odvození slova od starogermánského výrazu “beskaid“ s možnými thráckými kořeny ve smyslu ‚horský předěl‘ či ‚horské pásmo‘.

Brdy – název Brdy pochází pravděpodobně ze staroslovanského nebo praslovanského slova "brd", které znamená výšinu, pahorek nebo hřeben. Toto slovo se v různých obměnách dochovalo ve slovanských jazycích, například v polštině („bryndza“ – něco hrbolatého) nebo v srbštině („brdo“ – kopec).

Chřiby – název Chřiby pravděpodobně pochází ze staroslovanského nebo praslovanského slova "chrb", což znamená hřbet, horský hřeben.

Jizerské hory – pochází od řeky Jizery, která pramení na jejich území, konkrétně na svazích Smrku, a název Jizera pravděpodobně pochází ze starého slovanského výrazu isura nebo ezera, což znamenalo „prudká, rychlá voda“ nebo „bystrý tok“. Pojmenování pohoří je docela mladé.

Králický Sněžník – název Králický Sněžník pochází ze dvou hlavních částí: Králický – odkazuje na nedaleké město Králíky, které leží na české straně pohoří.  Sněžník – souvisí s tím, že nejvyšší vrchol (1 424 m n. m.) je často pokrytý sněhem po velkou část roku. Slovo „sněžník“ se v češtině tradičně používalo pro hory s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.

Krkonoše – tady je to zajímavé a název může pramenit z více pojmenování. Nejstarší dochovaná zmínka o názvu pochází z 11. století, kdy Kosmas zmiňuje pohoří jako "mons Giganteus" (Obří hory), což je později běžně používaný německý název Riesengebirge (dodnes německý název pro toto pohoří). Anebo pochází ze germánského základu, kdy se někteří badatelé domnívají, že jméno může mít předslovanský původ a souvisí s keltským nebo germánským označením pro skalnaté hory. V neposlední řadě bych ráda zmínila slovo „krk“, kdy někteří jazykovědci spojují název s praslovanským krk (hřeben, křivý, ohnutý), což by mohlo odkazovat na tvar horských hřebenů.

Krušné hory – název může pocházet ze staročeského slova krušit = ‚drtit, mačkat, těžit‘ a krušec = ‚rudný nerost‘. Protože se zde nerostné suroviny skutečně těžily. Někdy je výklad ale spíše v přeneseném významu „krušný“, „obtížný“, tvrdý, drsný, což se vztahovalo na náročné životní podmínky v tomto horském regionu – studené podnebí, těžká práce v dolech a nehostinné prostředí.

Lužické hory – původně německy Lausitz - pochází ze staroslovanského slova "lug", což znamená mokřina, bažina, lužní les. To odkazuje na původní charakter krajiny plné vlhkých lesů a říčních niv. Může to však mít i historický kontext – Lužické hory tvoří jižní část území, které kdysi obývali Lužičtí Srbové, tedy západoslovanský národ spjatý s Lužicí.

Novohradské hory – tomuto pohoří dalo název zase významné sídlo,  které se nacházelo u hradu Nové Hrady na jihu Čech. Hrad dal jméno jak městu Nové Hrady, tak celému pohoří.

Orlické hory – pochází od řeky Orlice, která se ve 13. stol. nazývala například „Aarilza“, což se postupně vyvinulo do dnešní podoby „Orlice“. Anebo snad podle dravců, kteří zde kdysi žili. Pojmenování pohoří je docela mladé.

Rychlebské hory – dostaly svůj název pravděpodobně z praslovanského slova „rychlъ“, což znamená „rychlý“ nebo „prudký“. Může to odkazovat na rychlý tok řeky nebo potoka v této oblasti, nebo na prudký charakter krajiny.

Šumava – mezi nejpozději pojmenované patří např. Šumava (novotvar odvozený od staročeského šuma = ‚les‘), které se až do 19. století říkalo Bavorský les.

Všerubská vrchovina – získala svůj název podle obce Všeruby, která se nachází na její západní straně, poblíž česko-německých hranic. Název Všeruby pravděpodobně pochází ze staročeského slova „rubati“ (kácet, mýtit), což odkazuje na historické odlesňování a osidlování této oblasti.

Železné hory – první zmínky o názvu „Železné hory“ pocházejí už ze středověku a jejich název se postupně ustálil díky bohatým ložiskům rud a hornické činnosti.

Zdroj: nejen   "Tajemství v názvech ukrytá - Přemysl Mácha"