Tulák Martin

Jak jsi se dostal k Horobraní?

Jednoduše, byli jsme na zimním táboření u Chebu v lednu 2020 a to to tam dělal Martin (cyklista 73) a bavili jsme se a vím, že tam odbíhal na kopce. Zaujalo mě to a stáhl aplikaci a vlastně v únoru následovala odložená akce (ta původně měla být v prosinci) a to přechod Vysočiny a už jsme to plnili spolu (tu akci naplánoval Tomáš a Iveta = pozdější Tuláci z Prahy). No a mě to hned na kraji strašně chytlo a hlavně jak pak přišel Covid, zrušili se všechny turistické akce a tohle byla cesta jak zůstat v pohybu a nezblbnout a mít další cíle kolem sebe a poznávat další místa. A také se udržovat ve fyzické kondici, protože miluji hory a jejich přechody a to se fyzička fakt občas hodí. A občas si i zasoutěžit (zlehka). A další výhoda je, že na Horobraní můžu, kterýkoli den kdy mám volno (dělám v nepravidelném nepřetržitém provozu a občas je víkend v zaměstnání).

Co děláš za práci a jak se to dá v takové míře kombinovat s Horobraním?

No pokud jezdíš vlakem, tak tam mě lze uvnitř v modrákách potkat (uniforma ČD). Kombinovat to lze, chodím vlastně hlavně, když mám volno no a pak si v Praze občas během neplacené pauzy odskočím na nějaký kopec (občas i víc), navíc si práci domů nenosím a venku si skvěle vyvětrám hlavu, když se něco zrovna nepovedlo. No když jsme s partou na vandru a jede vlak, tak na mě vždycky kamarádi, hele Martine jede Ti práce a já na to obvykle tak ať si klidně jede.

No a teď jedna humorná z nedávné doby. Jdu si odskočit v Praze na pár kopců, přibyl tam kopec Jamajka, no a já tam uklouzl a pěkně se zablátil, no uniforma změnila barvu, no říkám si to zas vypadám. Ale naštěstí to trochu oschlo a vcelku se mi to pak podařilo vydrhnout aspoň v ruce. 

Jak plánuješ výlety po kopcích?

Plánuji většinou podle map cz a map Horobraní a snažím se navštěvovat nějaké nové kopce. To nějak dám, vím že když mně to vychází kolem 40 - 50 km, že to za ten den lze ujít, v tom jsou ideální hřebenovky, tam zase nemusíš tolik přemýšlet. No u nás je to trochu občas složitější, ale snažím se to posbírat aby se mi to líbilo a dostal se na nová místa či vrcholy. Nevadí mi chodit přes pole a ani lesem bez cest, ale je to o trochu (někdy dost) pomalejší a hlavně já přitom vlastně zkoumám průchodnost krajiny a dostanu se opravdu na hodně opuštěná místa, a když pak koukáš na srnku, jak na Tebe zírá a jako by Ti říkala co tam děláš, tady nikdo nechodí a pak odhopká o kus dál. Tak lehce jak ona to neumím.  

No a nedělá mi problém jet i autem a sbírat od auta, ale to už není ono, to občas když je někam cesta, nebo mi někde zbyde pár kopců, nebo jsou příliš daleko od sebe a mezi nimi hlavně asfalt.

Už jsi se někdy potkal s dalším Horobraníkem přímo v terénu?

Kromě dříve vlastně Cyklisty 73 a to jsem ho ještě nedělal tak ne, ale v Rumunsku na podzim na horách jeden Horobraník byl a tak jsem se seznámil s ním tam (Pítek).

Děláš nebo dělal jsi někdy nějaký sport?

Závodně jsem vpodstatě sport nikdy nedělal, jako kluk jsem koketoval s orienťákem, ale nejsem dobrý běžec. Ta orientace mě ale bavila a pak jsem později čuchnul k turistickému závodu (to bylo v době turistického oddílu mládeže a z důvodu motivace těch našich tehdejších členů) ale to už je také dávno uzavřená kapitola. Ale mám rád pohyb, běžky, treking a dříve jsem hodně jezdil i na kole, ale to se prý nezapomíná... Tak uvidíme.

Považuješ se za soutěživý typ? :-)

No a teď asi všechny šoknu, nikdy jsem nebyl soutěžní typ, já si prostě jenom tak chodím. A dokud chodím žiji a dokud žiji chodím.

Prostě pro radost a protože tu je Horobraní. A taky proto, že je potřeba jít dál... a ještě dál. A jako člověku, který značí turistické trasy, se mi hodí i ta praktická znalost terénu, kde co je a tak... 

No je fakt, že jsem léta na dálkových pochodech chodil hlavně padesátky a to je asi trochu znát. Ale tam je jedno kdy dojdeš, máš limit zpravidla 12 hodin.

Jaký je tvůj nejoblíbenější vrchol?

Těžká otázka, dalo by se říci, že všechny na Vysočině, třeba Melechov, Devět skal, Dráteničky atd... Z těch horských třeba Kralický Sněžník, Jizera, Babia hora na Slovensku a tak bych mohl pokračovat do Alp, Dolomit, na Kavkaz či do Himálají, nebo na Kilimandžáro. Jo i tam jsme byli. No mám slabost pro skalnaté kopce a takové kam se moc nechodí, takové neprofláklé ještě. A nádherné Slovensko nesmím zapomenout.


Tak snad jsem se ke všemu snad vyjádřil srozumitelně a ať se daří, jo a ještě detail za vzor se rozhodně nepovažuji, tam bych pasoval jiné chodce třeba Jakub Čech nebo Petr Kosek, prostě chodce dlouhých opravdu dlouhých trailů.



Tuláci z Prahy

Jak jste se dostali k Horobraní?

K Horobraní nás vlastně dovedl současný stav s Čínským morem. Nemohli jsme jet na toulky do Polska na svatojakubské cesty a i u nás bylo vše zavřeno. Horobraní pro nás byla i změna, většina vrcholů není na cestách a republiku máme skoro za 50 let procouranou skrz na skrz, ale vesměs po cestách. Aplikace Horobraní jsme si všimli u kamaráda, pořídili chytrý telefon, do té doby jsme ho nepotřebovali, používáme navigaci Garmin Oregon.

Co děláte za práci a jak se to dá v takové míře kombinovat s Horobraním?

V práci děláme jen na částečný úvazek, máme pár let před důchodem a bydlení vyřešené, děti dospělé a tak se naplno věnujeme dálkové turistice.

Jak plánujete výlety po kopcích?

Trasy po kopcích se připraví doma na počítači v mapách a trasa se nahraje do navigace. Na budoucí trase si naplánujeme kopce, možnost dokoupení zásob a místa kde by mohla být voda - studánka/potok/rybníček.

Navigace má výhodu proti telefonu, že se lépe drží v ruce, je výkonnější v hledání signálu, přesnější a jede na NIMH tužkové baterie, kterých nosíme zásobu i na týden.

Už jste se někdy potkali s dalším Horobraníkem přímo v terénu?

S Horobraníky jsme se v terénu již potkali několikrát.

Děláte nebo dělali jste někdy nějaký sport?

Jak jsem psal, od 10 let se věnujeme pěší turistice, velmi aktivně. V současné době chodíme skoro 5000 km za rok, dříve asi mezi 3000-4000 km. V létě i v zimě nocujeme ve stanu někde v lese, umíme v něm přežít i nočních -20°, dokážeme si unést i zásoby na týden, nebo žít dva dny jenom z pojídání ostružin.

Považujete se za soutěživé typy? :-)

Horobraní bereme jako pěknou motivaci, ale obíhat co nejvíc kopců kvůli prvenství určitě nebudeme.

Jaký je váš nejoblíbenější vrchol?

Nejoblíbenější vrchol, na to asi odpovědět neumíme, je jich mnoho.


U Horobraní zůstaneme i po skončení současných omezení a už se těšíme na Polsko. Třeba taková Beskydská hlavní cesta nemá chybu, skoro 550 km jen hory a k tomu 23 km převýšení.

Horobraní nám mimo telefonu a další baterie přidalo do vybavení zahradnické nůžky ,občas je potřeba se na vrchol prostříhat šípky ,ostružinami a podobným.



Goldie

Jak jsi se dostala k Horobraní?

Hory mám strašně ráda a drandila jsem po nich aktivně i před Horobraním. Na ferratovém přechodu Brenty, předloni v létě v Itálii, jsem si nešťastně zlomila kotník a zůstala tak pohybu neschopná 2 měsíce. Byl to pro mě neskutečný trest :D Dlouhé chvíle v domácím léčení a smutné koukání z okna jsem si krátila procházením příspěvků z hor na FB (aspoň vizuální pohled, když to nešlo fyzicky :D ). A tam jsem v jednom z příspěvků narazila na zmínku o Horobraní. Našla jsem si bližší info na webu a jakmile jsem byla chůze schopná, nainstalovala aplikaci a začala chodit... Byla to pro mě velká motivace k poznávání nových míst a hlavně částečně i rehabilitace :) Teď už závislost :D :D 

Co děláš za práci a jak se to dá v takové míře kombinovat s Horobraním?

Horobraní je pro mě další fyzická kompenzace k duševní práci, kterou mám. Myslím, že jsem hodně aktivní člověk a bez pohybu bych nemohla být. Takže se moc dobře kombinuje. Dovolenou nebo volný čas zásadně trávím aktivně a s Horobraním je to i "soutěžně" :D

Jak plánuješ výlety po kopcích?

Tak toto je záludná otázka. Ale shrnula bych to tak, že většinou podle počasí (kde nebude pršet) a podle místa, kde jsem ještě nebyla. Pak svůj plán předložím parťákovi Advisorovi, ten to většinou odsouhlasí (podezírám ho, že nad tím vůbec nepřemýšlí) a pak stejně jedeme jinam :D Jak mi říká: "To je to tvoje toto, toto a ještě toto" :D

Už jsi se někdy potkala s dalším Horobraníkem přímo v terénu?

Ano, pár Horobráníků jsem potkala. Úplně první partu od Kipkiho. To bylo moc příjemné setkání. 

Děláš nebo dělala jsi někdy nějaký sport?

Vždy jsem se věnovala spíše všestrannosti, celé dětství v Sokole. V současné době působím jako instruktorka kondičních aktivit (dříve spinning, nyní H.E.A.T., bodystyling a power jóga) ve fitcentru. A samozřejmě ve volném čase rekreačně cyklistika, běh a turistika.

Považuješ se za soutěživý typ? :-)

To asi úplně ne, ale miluji výzvy, jsem beran :D 

Jaký je tvůj nejoblíbenější vrchol?

Úplně jeden nejoblíbenější asi nemám... Mně se líbí každý, z kterého je výhled do krajiny :)



Advisor

Jak jsi se dostal k Horobraní?

Jednoduchá odpověď. Goldie začala 16. 12. 2019. Na druhý den jsem jí dělal doprovod na pár kopců a 18. 12. už jsem měl staženou aplikaci, zaplacené členství a potmě běžel na Palačák. Tím začaly hektické dva a půl měsíce bez zastavení...

Co děláš za práci a jak se to dá v takové míře kombinovat s Horobraním?

Jsem akademický pracovník na jedné z brněnských VŠ. Sezení na zadku je praktické kombinovat s pohybem a poznáváním. Víc než dva tisíce kopců za 15 měsíců dá zabrat.

Jak plánuješ výlety po kopcích?

V prvním měsíci připravovala Goldie itineráře s GPS souřadnicemi a jezdili jsme jak draci. Pak nám došly kopce (to znají určitě všichni horobraníci) v okolí a už bylo třeba vyjíždět na víkendy. Dokud jsou všechny kopce fialové nebo modré, dá se vybírat. Pak už se musí plánovat. Výlety na kole se ale mění na orienťáky, kdy průměrná rychlost bývá max 12 km/h. Omrkneme mapu, cesty, počasí a uvidíme. Teď v lednu jsme třeba vybrali polní kopce u Znojma, tam se dá jen v mrazu. Stejně tak na pastviny není dobré chodit v létě. Už taky docela dobře rozeznáváme plodiny na polích. To, co jsme v prosinci pracovně nazývali kapusta se změnilo na žlutý mor, alias řepku. Prošli jsme žitem, ovsem, pšenící i ječmenem, v září s divočáky v kukuřici. Brambory, mák, hrášek. Kvetoucí řepka, plná včel je úžasná. 

Už jsi se někdy potkal s dalším Horobraníkem přímo v terénu?

První setkání v Jeseníkách, Břidličná hora. Zelené skály, kus od hřebenovky, mlha, dva stupně, déšť. Z mlhy se vynoří postava v pláštěnce a nesměle se ptá "Nejste náhodou horobraníci?" Nikdo jiný by tam normálně nešel... Byl to Martin, alias Pathways. Později jsme byli odhaleni brňačkou Naďou, kterou jsme pak ještě potkali jednou i s horobranicí Zuzcab. Příjemně jsme si pokecali a pak zanadávali, že nám vybrali ty stovky :-( S Romanem Šnajdrem, vášnivým cyklistou horobraníkem z Bystřice n. P. spolu komunikujeme přes WhatsApp a popoháníme se k lepším výkonům. Plánujeme taky společný výjezd.

Děláš nebo dělal jsi někdy nějaký sport?

Snažím se sportovat, bohužel už rok zavřené posilovny mi vadí. V létě jsem do loňska jezdil na kole, loni byl čas jen na horobraní. Jen tak mimochodem, jsem v posledních 6 měsících nachodil pokaždé více než 600 tisíc kroků a v lednu, únoru a březnu přes 700 tisíc. 

Považuješ se za soutěživý typ? :-)

Ani nevím, ale asi ano. Jinak bych nebyl první v celkovém pořadí. Loni v srpnu jsem si dal za úkol být první na metě 2000 vrcholů tak jsem usilovně jezdil po brněnských kopcích a sbíral a sbíral. Teď už máme s Goldie splněnou Výzvu Nížinář. Máme to dobré v tom, že naše nejvyšší kopce kolem Brna dosahují tam, kam dna nejhlubších studní v Liberci :-)

Jaký je tvůj nejoblíbenější vrchol?

Asi nemám žádný nejoblíbenější, i když Kraví horu mám skoro 120 krát. Některé kopce překvapí výhledem, i když na to nevypadají. Překvapivě mají také málo návštěv. Například Židův kopec nedaleko Letohradu má jen 10 návštěvníků. Rozhledna Besedná, nedaleko Slapské přehrady má výhledy přes půl Čech a bylo tam jen 16 lidí. 

Taky je pár kopců v kolonce Never more. Bodláky, hustoles, skály, blato, fuj. Zapsat na 50 metrech a už nikdy více.

Ještě jsme se nedostali do Krkonoš a k vám do Jizerek. To půjde až se zase umožní cestování a ubytování. Snad už to bude brzo.